Umisťování turbín vždy předchází detailní hluková studie, která je prováděna v souladu s platnými českými normami.

Zvuk emitovaný pracujícími turbínami, který se dostává k nejbližším domácnostem v jejich sousedství, je srovnatelný s tzv. „šumy“, které se běžně vyskytují v každé domácnosti. Hladina takového zvuku není vyšší než například hluk vydávaný moderní lednicí. Čím větší je vzdálenost turbíny od zemského povrchu, tím nižší je intenzita zvuku, který dopadá na zem.

Je třeba si uvědomit, že stanovené normy se vztahují na intenzitu zvuku měřenou vně budov. Díky izolačním vlastnostem staveb bude zvuk, který proniká do interiéru, prakticky neslyšitelný.

Infrazvuk je druh zvukových vln, které jsou pro lidské ucho neslyšitelné. Vyskytuje se běžně v přírodním prostředí. Je generován jak při přirozených procesech, například při vlnění moře, tak při činnostech člověka, například při chodu automobilového motoru.

Infrazvuky produkované větrnými turbínami jsou na srovnatelné úrovni jako infrazvuky běžně se vyskytující v přírodním prostředí.

Nebyly zjištěny žádné škodlivé účinky infrazvuků generovaných větrnými turbínami na lidské zdraví ani na okolní prostředí.

Efekt blikání stínu je opakovaný pomalý pohyb stínu po ploše, podobný efekt vytváří stín vrhaný malými mraky za slunečných dnů.

Umístění turbín v souladu s přijatými normami omezuje výskyt efektu blikání na několik desítek hodin ročně, tj. maximálně 30 minut denně (obvykle maximálně několik minut). Vyskytuje se v krátkých denních obdobích, tj. ráno a odpoledne, a je patrný hlavně v zimě, kdy slunce vychází nejníže vzhledem k obzoru.

Počet dní s plným slunečním svitem je v zimě ve srovnání s ostatními ročními obdobími mnohem nižší.

V některých případech je však možné turbínu dočasně vypnout nebo zpomalit, aby se blikání stínu zcela eliminovalo.

Blikání stínů způsobené větrnými turbínami nemá žádný vliv na lidi ani zvířata. Efekt blikání se mylně označuje jako stroboskopický efekt. Všimněte si, že moderní turbíny jsou pomalu se pohybující zařízení, která se pohybují rychlostí maximálně 20 otáček za minutu. Aby bylo dosaženo stroboskopického efektu, musely by se turbíny pohybovat 2,5násobnou rychlostí.

Podle provedených studií a pozorování mají kusy ledu odtržené z lopatek turbín malé rozměry a padají v ose otáčení lopatek, takže nepředstavují nebezpečí pro okolní zástavbu ani pro obyvatele.

Bezpečnostní odstup minimálně 500 metrů od obytných budov a infrastrukturních objektů, zachovaný v rámci projektových prací, účinně eliminuje případná rizika spojená s možným odtržením kusu ledu z turbíny.

Vzhledem k tomu, že námraza je poměrně vzácným jevem, běžnou praxí je dočasné zastavení turbín v případě námrazy až do přirozeného rozpuštění ledové vrstvy.

Všechna zařízení, která vyrábějí, přenášejí nebo spotřebovávají elektrickou energii, vytvářejí elektromagnetické pole.

Hodnota elektromagnetického pole vyzařovaného větrnými turbínami, měřená na úrovni terénu v jejich bezprostřední blízkosti, je nižší než přirozené, běžně se vyskytující hodnoty v přírodním prostředí.

Elektromagnetická pole vznikají také při přirozených procesech v prostředí a souvisejí s vyzařováním Země, Slunce a ionosféry. Intenzita elektrického pole vytvářeného mobilními telefony dosahuje až 0,009 kV/m – což odpovídá stejné hodnotě elektrického pole, které ze strojovny větrné turbíny dosahuje k povrchu země.

Dopad větrných turbín na rostliny a houby se projevuje pouze ve fázi výstavby větrného parku. Má lokální, krátkodobý charakter a je omezen na přímé umístění turbín a stavebního zázemí.

Vliv větrných turbín na volně žijící zvířata je rovněž pouze dočasný a pozorovatelný především během samotné výstavby. Po uvedení turbín do provozu se zvířata běžně vracejí na pastviny v jejich blízkosti. Neexistují žádné vědecké důkazy o negativním vlivu větrných turbín na hospodářská zvířata. Zvířata žijící v okolí turbín se vyvíjejí normálně a jejich chování se nemění.

Pokud jde o dopad na ptáky, ten je minimalizován už ve fázi projektové přípravy. Projekty vycházejí mimo jiné z environmentálních údajů poskytovaných místními pobočkami Agentury ochrany přírody. Každá turbína je proto umisťována s ohledem na aktuální informace o chráněných územích, hnízdištích, pravidelných migračních trasách a výskytech ptáků. Na základě těchto dat jsou vytyčovány ochranné zóny.

Každá jednotlivá investice je navíc před zahájením realizace doprovázena minimálně ročním ornitologickým monitoringem, který slouží k získání co nejpřesnějších informací o místních podmínkách a minimalizaci vlivu na životní prostředí.

Statisticky větrné turbíny způsobují úhyn pouze 0,01 % ptáků. Nejvýznamnějšími příčinami úmrtnosti ptáků jsou kolize s budovami a jejich prosklenými plochami (59 %), následované střety s elektrickým vedením (14 %), predace kočkami (10 %), srážky s automobily (8 %) a účinky pesticidů (7 %).